Plačící holčička

13. april 2013 at 14:56 | Klarinqqqa Seika Yui Sunako Koizumi Shiffer |  ~POVÍDKY °°°
A znovu se ozívám. Chtěla jsem přidat další článek po tom, co bude alespoň jeden komentář u jednoho z posledních třech článků,a le to bych mohla čekat do halelujah, že? Takže! Teď vám sem přidávám sloh, který jsme psala jako úkol do šloky. Popis někoho, koho jsme viděli jenom jenou v nějakém určitém okamžiku. Paní profesórka řekla že by se to dalo i někde zveřejnit (asi školní časopis) ale já si to vzala domů a rozhodla jsme se že to zveřejním tady.. To máte radost, že?
PS: Pokud is budete připadat jako úchylové... nebojte se i já si tak připadám :D


Plačící holčička

Sedím na lavičce na rušné autobusové zastávce. *aneb jak nabrat přes 250 slov do slohu..* Přede mnou se míhají lidé jako mravenci v mraveništi. Avšak jeden člověk nikam nespěchá, nehýbe se. Stojí a pláče.
Je to malá, drobná, roztomilá holčička nejspíše pěti až šestiletá. Dívenka má krásné bílé tričko s dlouhým rukávem. Na předním dílu trička je obličej pandy. Také má tmavě fialovou sukýnku, pod kterou jsou punčocháčky světle modré barvy s malinkými obrázky. Na nohou má černé tenisky, které jí jsou nejspíše větší.
Na hlavě má dívenka mašli v barvě punčocháčů. Tato mašle stahuje její husté blonďaté lokýnky do culíčku. Obličej má celý rudý z toho dávivého a nekončícího pláče. Oči má mírně opuchlé z otírání sltiček. Když se holčičce zadíváte do očí, všimnete si, že její duhovky mají zelenou barvu. Její oči obklopují husté černé řasy. Pod očičkama má malinký nosík, který stejně jako tváře pokrývají pihy. Rtíky má narůžovělé a pusniku pro pláč otevřenou dokořán. Díky tomu si můžeme povšimnout několika chybějících zubů. Slzičky jí z očí stékají až na maličkou bradičku.
Holčička se pořád rozhlíží, je možné, že se ztratila mamince, a nebo jen na někoho dlouho čeká a už to nemůže vydržet. Ale nikdo nemá tolik času, aby se jí zeptal, a i kdyby se někdo zeptal, nejspíše by jí pláč nedovolil odpovědět...
Celá tato situace, kteá se zdála nekonečná, vlastně trvala jen minutu, dvě, než si pro holčičku přiběhla její maminka v náručí s miminkem. Obličej dítěte se v ten moment rozzářil výrazem nejšťastnější osoby pod sluncem.
Konééééc :D
Já vím není to nic moc, ale nezapomínejte je to POPIS!!! :/
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Sara Whitney Sara Whitney | Web | 14. april 2013 at 11:03 | React

Velmi pěkné, takové zadání pro sloh by se mi taky líbilo, ale naše učitelka na češtinu vymýšlí jenom pitomá témata, na které se nedá skoro nic napsat, třeba jako napiš životopis svému zvířeti či plyšákovi :D

2 Rukia & Rangiku Rukia & Rangiku | Email | Web | 14. april 2013 at 15:00 | React

Rangiku: naozaj veľmi pekný sloh, mne tento sloh. útvar nikdy nešiel, takže ťa obdivujem, ako pekne si to popísala :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement